Koule, hvězdy, kohoutkové

V průběhu celé své historie vršek kopule na věži zdobily různé elementy. Možná už ve středověku, kdy byla věž pokryta jednoduchou, čtyřvalbovou střechou, byly na jejím štítu umístěny jakési ozdoby, dokonce snad ve tvaru koule s nevelkým hrotem.

V polovině 16. století postranní kopuli věže zdobila špice, na které byl umístěn „kohoutek”. V roce 1559 ho na samém vrcholku nahradila špice s hvězdou, která vydržela až do velké vichřice dne 28. prosince 1612. Během rekonstrukce kopule věže nasadil 31. července 1734  tesařský tovaryš Johann Maisel na špici kouli, do které občané ukryli různé dokumenty. Bohužel byly zničeny během požáru věže, který byl způsoben bombardováním města rakouskými vojsky v roce 1757. Když už byla věž zrekonstruována v 1765, na samém štítu byl umístěn pozlacený praporek s pruským orlem a nápisem „Sic cedit nunquam nec soli, nec orbi” (lat. „Neustupuje ani slunci, ani světu”). Byl to způsob jak poděkovat městskými radními pruskému králi Fridrichovi II., který finančně „přispěl“ na obnovu věže. V 1822 při příležitosti vykonávaných omítkářských prací byla do zrekonstruované koule na štítu kopule vložena měděná plechovka s mincemi a různými dokumenty. V rukopisném dokumentu, vyhotoveném městskými úředníky, se kromě jiného dočteme: „V roku Páně 1822, během vyhotovení fasády radnice a radniční věže bylo zjištěno, že zub času se dotkl znaku koule a praporku. Proto hvězda, praporek i koule, ve kterých se nepodařilo dochovat žádné památky z dávných dob, byly dne 12.října z vrcholku věže sundány, opraveny a dnes, tj. dne 14.listopadu s pomocí Boží opět umístěny na svém původním místě. Horní část koule byla nově vyrobena z mědi zdejším občanem a kotlářem Karolem Krzysztofem Henklem. Koule, praporek a hvězda byly nově pozlaceny občanem a starším mistrem mosazníkem Ernestem Bogumiłem Reuterem. Sundání a nasazení provedl s velkou odvahou, znalostí i zručností občanů Boguszowa pokrývač Franciszek Klumm, který se později ve Świdnici rozhodl usídlit. (…) Domníváme se, že by si naši předkové přáli, abychom uvedli několik událostí z historie města a současné doby, proto vkládáme do koule, co následuje” (…). Kromě jiného obsahoval dokument v kouli  informace o počtu občanů, soutěžích, vojenských jednotkách, nacházejících se ve Świdnici, zajímavosti o školách a veřejných budovách, byly uvedeny i příjmení řemeslníků a městských úředníků atd. Tato plechovka vydržela v kouli až do roku 1967. Po zřícení se věže byla nalezena a předána Městskému muzeum Dávného kupectví ve Świdnici. V noci dne 2. ledna 1855 strhla vichřice pruského orla z vlaječky a ten už se na štít kopule nevrátil. Na fotografiích z počátku 20. století zdobí štít věže opět koule, vlaječka a hvězda, i když na jedné z dochovaných fotografií z této doby je na štítu věže vidět také kříž. Musel však zdobit radniční věž jen krátce. Fotografie, pořízené po roce 1945 se bohužel nedochovaly. Po nějaké době zmizela také hvězda. V době  katastrofy v roce 1967 byla na štítu věže umístěna pouze koule a vlaječka.

Zdroj: Marek Furmankiewicz - „Historie a plány rekonstrukce radniční věže”, „Świdnická ročenka 1998”, Heinrich Schubert „Náčrtky z historie města Świdnice”, Ikonografie zpřístupněná Muzeem Dávného kupectví.