Bibliografie

Milí čtenáři, pokud jste došli až k této stránce a zaujala Vás pověst o naší świdnické radniční věži, zrekonstruované po 45 letech, kdy se zřítila, zveme Vás k dalšímu počteníčku. Najdete tu historii věže ještě před svým zřícením,  historii její renovace a mnoho dalších zajímavostí s tím spojených.

Bohužel se doposud świdnická radniční věž nedočkala své kompletní a samostatné monografie v polském jazyce. Obvykle byla její historie zahrnuta v rámci popisu dějů a rozvoje celého centrálního bloku náměstí, včetně radnice. Výjimku tvoří kronika radniční věže, psaná na začátku 19. století Świdničanem Kallinichem „Bemerkungen uber den Rathsthurm der Stadt Schweidnitz, nach Zeitgeschichten und Urkunden”. Byla vložena do koule na kopuli radniční věže v roce 1822 a díky tomu vydržela dodnes a je uložena ve sbírce  Muzea Dávného kupectví.

Jedním z prvních polských vyhotovení, kde můžeme nalézt informace o věži, je  „Studie z historie stavby polských měst. Náčrtky prostorového rozvoje města Świdnice” Władysława Dziewulskiego, vydané v roce 1957 ve Varšavě. Téma o radnici a věži popsala také Danuta Hanulanka v publikované monografii v roce 1961 (druhé vydání, upravené v roce 1973) ve Wroclavi, „Świdnice”. Zajímavou prezentací je ve Wroclawi v roce 1997 vydaná kniha Rafała Czernera a Czesława Lasoty „Radniční blok ve Świdnici do poloviny 16. století”, popisující rozvoj části starého města, především opírající se o archeologický výzkum centrální části náměstí. Populárně vědeckou historii radniční věže a úsilí o její obnovení popsal Marek Furmankiewicz v  roce 1999 ve Świdnici ve „Świdnické ročence 1998” – „Historie a plány rekonstrukce radniční věže ve Świdnici”.

Jednou z posledních publikací, která se objevila v polštině a zahrnovala tuto tématiku, je „Geschichte der Stadt Schweidnitz” Heinricha Schuberta (rok vydání 1911). V roce 2006 přeložil toto dílo do polského jazyka Sobiesław Nowotny - „Náčrtky z historie města  Świdnice” Svazek I., rok 2006 a Svazek II., rok publikace 2007). Popravdě řečeno tu chybí zvláštní materiál věnovaný věži, ale velmi mnoho informací o ní je zahrnuto v kapitole  „Radnice”.

Články o historii radniční věže se kromě jiného objevily také ve świdnickém výtisku: Andrzeje Dobkiewicza „Radniční věž” část I. a II. , „Świdnické noviny” č.32 a 33/1992; Wiesława Rośkowicza „Świdnická radnice”, „Świdnické noviny“ č. 40/1993; nebo od Sobiesława Nowotneho „Věž radnice”, „Świdnické noviny” 2011 (opublikované také na „Portálu  Świdnického okresu WS-24.pl” (http://ws-24.pl).

Historii věže świdnické radnice ve zhuštěné formě popsal také Andrzej Scheer v „Świdnickém kalendáři 1995”, vydaném ve Świdnici.

Mnoho informací o věži – i když bohužel matných – je možné dohledat v německo jazyčných nebo latinských publikacích, bohužel dostupných pouze v knihovnách či muzeích. Patří mezi ně už staré kroniky, sepisované z pravidla v 16.-18. století, kterých nepatrné zápisky byly přeloženy do polštiny při příležitosti zpracování různorodé tématiky.  Mezi nejdůležitější díla patří kroniky: Balthasara Uslera a Balthasara Seilera, Michaela Steinberga, Daniela Czepki von Reigersfelda, Ephraima Ignatiusa Naso, Augusta Helbinga a několik kronik neznámých autorů. Zajímavosti spojené s věží jsou zahrnuty v pamětech a dalších dílech dávných Świdničanů, např. Augusta Gotfryda Hoffmanna nebo Nikolausa Thomasa. Informace o věži najdeme také v zápiscích německých historiků 19. století – F. J. Schmidta „Geschichte der Stadt Schweidnitz” (I. díl vydaný v roce 1846, II. Díl vydaný v roce 1848 – pozice několikrát obnovována v Německu v průběhu posledních několika desítek let) a W. Schirrmanna „Chronik der Stadt Schweidnitz” (vydané kolem roku 1909).

Zvláštní skupinu podkladů, věnovaných radniční věži, tvoří archeologické a architektonické studie, které vznikly v důsledku prováděných výzkumných prací a studií v období posledního 20. století.  Bohužel vznikaly na objednávku a zakázku různých institucí, často nebyly vytištěny a zůstaly v rukopisné podobě, někdy proto byly archivovány v projekčních kancelářích, muzeích nebo úřadech, které si objednaly jejich zpracování. Nevylučujeme, že tato díla – pokud budou zpřístupněna svými majiteli, budou digitalizována na našich internetových stránkách tak, aby se  výsledky z bádání architektů a archeologů dostaly mezi nejširší skupinu milovníků historie. Totéž platí o ikonografii věnované věži, která se dochovala v podobě rytin ze 17.-19. století, pohlednic a fotografií. Také ony budou postupně zpřístupněny v naši Galerii.

S výjimkou několika pozic, jsou všechny uvedené knihy, díla a články přístupné v podobě originálů nebo kopií v Muzeum Dávného kupectví ve Świdnici.

Kronika Michaela Steinberga je součástí díla „Scriptores rerum silesiacarum. Bd. 11, Schweidnitzer Chronisten des XVI. Jahrhunderts.”, které se podařilo digitalizovat ve Slezské digitální knihovně (http://www.sbc.org.pl). Ve stejné knihovně se nachází digitalizovaná kronika W. Schirrmanna „Chronik der Stadt Schweidnitz”. V Opolské digitální knihovně (http://obc.opole.pl) je digitalizovaná kniha „Geschichte der Stadt Schweidnitz” Heinricha Schuberta. Kronika Baltazara Uslera a Baltazara Seilera„Annales et res Svidnicenses, Excerpta aus Balthaus: Usleri Svidnic: und Balthas: Seileri Pistoris Svid: Geschribenen Chronicis meist Svidnicensia betreffend, Ab Anno 1216-1633)”, v podobě rukopisu se nachází v Knihovně Wroclawské university, Oddělení rukopisů, Akc. 1950/1055. Dílo „Phoenix redivivus, ducatuum Svidnicencis Javroviensis.” Ephraima Ignatiusa Naso, je digitalizované v Digitální knihovně Wroclawské university  (http://www.bibliotekacyfrowa.pl).

Novinky

 „Właściciel tej pocztówki zdobył wieżę ratuszową w Świdnicy o wysokości 58 m…”

Číst dál...

Kalendář

Last month July 2020 Next month
M T W T F S S
week 27 1 2 3 4 5
week 28 6 7 8 9 10 11 12
week 29 13 14 15 16 17 18 19
week 30 20 21 22 23 24 25 26
week 31 27 28 29 30 31
Facebook

Podlaží Věže: