Sabotér

Kazimierz Lachowicz přijel do Świdnice v roce 1947. Pracoval mnoho let u Okresního svazu Obecních družstev „Selská svépomoc”. V roce 1967, kdy se zhroutila radniční věž, byl vedoucím obchodního oddělení PZGS (Okresní svaz obecních družstev). Obchody se v souvislosti s rozmanitým zbožím, zabíraly téměř celou jihovýchodní část centrálního bloku náměstí. Uvnitř, ve zbořených kameničkách na ulici Wewnętrzna, stály k těmto obchodům sklady.

„Demolice kamenic na ulici Wewnętrzna byla podle mého názoru zbytečná. Nebyly ve špatném technickém stavu, pravdě řečeno, chyběli  jim pouze ti správní solidní správci. Pamatuji si, že v nich bydlelo několik rodin, které byly později neznámo kam přestěhování. Vzhledem k blízkému sousedství našich skladů a demolovaných kamenic, jsem častokrát hovořil s dohlížejícím inženýrem nad demoličními pracemi, že kvůli  tomu, co dělají, hrozí vlastně zřícení věže. Krátce po katastrofě prý utekl a byl nalezen až ve Wroclavi, nevím však, zda to byla pravda. Tak o tom tehdy vyprávěli jiní. Hádal jsem se s ním, neboť mě nazýval sabotérem. Ostatně jsem byl za své průpovídky pozván na kobereček až na samotný výbor PZPR a i na obchodní oddělení Městského úřadu. Nakonec mi však můj šéf řekl, abych si ty hádky už odpustil. Vlastně jsem se zázrakem vyhnul smrti, neboť věž se zřítila na naše sklady a mezi nimi i na prostory, kde jsem krátce předtím obědval. Musel jsem odejít do města, abych něco zařídil. O něco malinko později se ukázalo, že se věž zřítila. Suť se vyvážela skoro měsíc a půl. Proběhlo to poměrně rychle, přestože s tím byly jisté problémy. Přes pozdější tvrzení, že katastrofa nezpůsobila žádné větší materiální ztráty, kromě zničení samotné věže, byla lží. Věž poničila sklady obchodů PZGS, kromě jiného s vybavením a domácím zbožím. Hodiny z věže přistály na jednom z našich obchodů. Pamatuji si, že kromě drobného zboží v našich skladech, byly tam umístěny pračky a ledničky, zcela přitom poničeny. V PZGS byla svolána komise pro ocenění ztrát. Jestli firma obdržela později nějaké odškodné za poničený majetek, to už nevím. My jsme však museli hlídat během odvážení sutě, aby nedocházelo ke krádežím těch věcí ze skladu, které ještě vydržely. Jsem občas naštvaný, když ještě někdy slyším, že se věž zřítila z důvodu svého stáří. To není žádná pravda! Byly to chyby lidí, které způsobily tuto katastrofu. A přitom bylo možné se jim vyhnout.”

Zdroj: Vzpomínky Kazimierza Lachowicza, Archív „Świdnický týdeník”.