Vítr foukal, hřměly bouře

Již více než 670 let historie świdnické radniční věže mnohokrát ovlivňovaly povětrnostní vlivy a shazovaly z věže její prvky. Najdeme spoustu zápisků, hovořících o „létajících” figurkách, vlaječkách a dalších drobných předmětech.

V noci z 22. na 23. ledna 1559 ohromný vítr strhl vlaječku a postavičku „kohoutka“ z hrotu věže a také drobnou postavičku andílka – chránicího město, který byl usazen na balustrádě věže. Tyto prvky spadly na budky a stánky, umístěné pod věží, a způsobily tím menší škody.

18. července 1577, pravděpodobně také pod vlivem špatných povětrnostních podmínek, praskla socha českého krále Jana Lucemburského, umístěného na věži. Ta spadla na dvorek domu tehdejšího starosty Martina Friese.

V tom stejném roce, v noci z 5. na 6. listopadu se od věže odtrhla další postava, tentokrát jednoho z knížat, a to tak, že spadla na střechu jednoho z krámků. Jak uvádějí kronikáři „rozpadla se na osmnáct kusů a tím, že spadla na střed, spáchala značné škody”.

Ozdobné prvky kamenice věže musely být v té době ne v nejlepším stavu, neboť o dva roky později 11. listopadu 1579 odpadl z další sochy sloup, který tvořil její podstavec.

Důsledky v pořadí další vichřice popisují dávní kronikáři s datem 10. listopadu 1582, kdy se z horní části lucerny (průnik světla kopule věže) utrhnul velký prvek ozdobné, kovové a pozlacené mříže.

28. prosince 1612 odtrhla tentokrát zimní vichřice od hrotu na kopuli věže ozdobnou hvězdu, avšak 2. ledna 1855 z věže – opět z důvodu silného větru - spadla vlaječka s podobou pruského orla. Ještě dříve, v roce 1642 spadla z věže postava, která měla podle kronikáře připomínat chamtivého radního, který kradl pomocí vycvičené kavky, která odnášela peníze z radnice. Hlava této sochy byla zazděná v radniční síni, kde ji můžeme vidět doposud. V pamětích sochaře Augusta Gottfrieda Hoffmanna, přeložených świdnickým historikem Sobiesławem Novotným, najdeme také zápisky z 21. ledna 1737 a 30. ledna 1740 o velkých prvcích vytesaných kamenných soch, které silné vichry odtrhly od korpusu věže.

Zdroj: Marek Furmankiewicz - „Historie a plány rekonstrukce radniční věže”, „Świdnická ročenka 1998”, Heinrich Schubert „Náčrtky z historie města Świdnice”, Sobiesław Nowotny „Památník Augusta Gottfrieda Hoffmanna”.